Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Narodil se 27. července 1893 v Předklášteří u Tišnova. Též se podepisoval jako Metoděj Havlíček-Tišnovský. Ačkoli byl pro nemoc uznán nezpůsobilým k vojenské službě, byl roku 1915 odveden a roku 1916 byl raněn na italské frontě. Po vyhlášení republiky se stal funkcionářem Družiny československých válečných poškozenců a od roku 1919 pracoval jako úředník Zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Brně. Na Těšínsku se stal také tajemníkem sdružených organizací invalidů a předsedou dozorčí rady Záložního a obchodního družstva válečných poškozenců. Ve dvacátých letech působil na Ostravsku jako vydavatel a vedoucí redaktor řady regionálních listů, v nichž také hájil zájmy válečných invalidů: Karvinské listy (1924-25), Moravskoslezský týdeník, Náš cíl (1925), Moravskoslezské noviny (1925-29) a další. Později byl redaktorem Moravskoslezského slova v Ostravě. Používal pseudonymy Fred Stolský a Adolf Reclík. Zemřel 7. října 1950 v Ostravě.

V jeho prózách se často objevují sociální motivy a osudy trpících lidí. Zvlášť frekventované je téma zmrzačeného člověka, související ostatně s autorovým působení v různých spolcích. Hlavní hrdinou románu Jedovatý muž (1932) je Benjamin, který má od narození na rukou a na rtech jedovaté bradavky, takže jeho dotek usmrcuje. Když Němci ohrožují Francii, vyvraždí jako tajný agent německou vládu a vyhlásí Svobodné státy světové. V trojdílném románu Gumová pevnost (1936) se autor pod pseudonymem Fred Stolský vyjadřuje k aktuální tématice - možnosti světové války a obranyschopnosti státu. Pod tímtéž pseudonymem napsal také dvoudílný román Maminko, proč nepřicházíš...? (1936). Kniha vypráví o dramatickém osudu děvčátka Jiřinky, které bylo uneseno a mrzačeno společností potulných komediantů. Motiv transplantace rukou se objevuje v povídce Matčiny ruce (1940). V povídce Světová vzpoura pilotů a zánik světa (1947) autor reflektuje zničení Hirošimy a děsí se zneužití atomové energie. Jedním z jeho posledních děl je samostatně vydaná povídka Oko za dvě oči (1948), příběh svářeče Povondry, který při práci přijde o zrak.