Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1 - Petra Mishka, iaoga.mis[zavinac]centrum.cz

Nejpřekládanější ruský spisovatel se narodil 24. května 1905 v kozácké vesnici Vjošenskaja, které patří ke Kružilinu na Donu v Rostocké oblasti a v této vesnici prožil prakticky celý svůj život.

Studium na gymnáziu nedokončil, ale již tehdy psal básně. Jako mladý se zúčastnil občanské války, kde bojoval proti bandám, které pustošily jeho rodný kraj. Krátce - v letech 1922-24 - žil v Moskvě, odkud se ale do rodné vesnice vrátil.

Před druhou světovou válkou vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu (1932), od roku 1934 byl členem vedení Svazu sovětských spisovatelů, od roku 1939 byl členem Akademie věd SSSR.

V době druhé světové války působil jako válečný dopisovatel Pravdy. Po válce se stal poslancem Nejvyššího sovětu, dostal Leninovu cenu (1960) a v roce 1965 Nobelovu cenu za literaturu. Zemřel 21. února 1984 v rodné vesnici.

Šolochov je zastáncem přesného realistického obrazu skutečnosti, odchýlil se od tehdy prezentovaného romantického pojetí literatury. Jeho dílo ukazuje historický vývoj kozáků až k jejich zániku. Pochopitelně jeho dílo je poplatné politické atmosféře doby, ve které žil a která mu dala vyniknout.

DÍLO:

Již za doby moskevského pobytu psal povídky jako člen skupiny Mladá garda, které zařadil v roce 1925 do souboru Donských povídek a v roce 1926 do souboru Azurová step.

V letech 1928-40 napsal Šolochov své stěžejní dílo Tichý Don, román z kozáckého prostředí. Líčí jejich život a společenský vývoj od první světové války, přes revoluci až po občanskou válku. Dějově je románová freska postavena na osudech kozáka Grigorije Melechova a jeho tragickém osudu, neboť nebyl schopen se přizpůsobit nové politické době.

Na Tichém Donu pracoval Šolochov průběžně a mezitím stihl napsat dvojdílný román Rozrušená země (1932, 1960). Zatímco v prvém díle věrně popisuje společenský a historický vývoj života za první světové války, ve druhém díle líčí to, co se od něj s ohledem na politické funkce čekalo - schématické vylíčení kolektivizace zemědělství. Literární kritici současnosti druhý díl Rozrušené země nazývají "agitačním románem".

Z doby druhé světové války jsou črty Šolochova, vydané v roce 1942 pod názvem Škola nenávisti a román Bojovali za vlast (někdy uváděn název Bránili svou zem) z roku 1943.

V roce 1957 vydal Šolochov nejpřekládanější dílo - humanistickou novelu Osud člověka. V útlé knížce líčí autor vyprávění Andreje Sokolova, obyčejného člověka, který se oženil, žil šťastně se svou ženou a dětmi a staral se, aby měli co jíst. Potom přišla válka, on odjel na frontu, kde upadl do zajetí, prošel koncentračním táborem, ze kterého uprchl. Na konci války se dozvěděl, že žena s dcerami zemřeli při bombardování a syn padl při dobývání Berlína, tedy v posledních dnech války. Nemá radost z vítězného konce války, je zlomeným člověkem, všechno ztratil. Novou víru v život mu dává starost o malého chlapce sirotka, o kterého se musí postarat.

ŽIVOTOPIS č.2 - Pavlína, pavlina.vitkova[zavinac]gmail.com

Michail Alexandrovič Šolochov se narodil 24. května 1905 v osadě Kružilino v kozácké stanici Vjošenskaja na levém břehu Donu na severu Rostovské oblasti (jihozápadní Rusko). Šolochov se zúčastnil občanské války, a to na straně revolucionářů, kteří bojovali proti banditismu na Donu.

Studoval na gymnáziu, ale roku 1922 odešel do Moskvy (za cílem stát se spisovatelem a novinářem), ale po dvouletém pobytu se zase vrátil do Vjošenské. Šolochov publikoval již od roku 1923 - jeho prvním tištěným dílem byl fejeton Zkouška (Ispytanije). Následně psal povídky, které byly vydávány v časopisech a novinách a v roce 1926 byly sebrány do sborníku povídek Donské povídky a Azurová step. Od roku 1928 začíná pracovat na svém stěžejním čtyřdílném románě Tichý Don, který popisuje život donských kozáků během první světové války, revoluce a občanské války. Hrdiny jsou prostí lidé se svými ideály, Šolochov je zobrazil v jejich každodenním životě, práci a osobních tragédiích. A ukázal charakter revolucí, převratů a změn, kterých se obyčejný člověk může zúčastnit, ale které jsou zároveň zdrojem potíží a těžkostí, jež se musí překonat s maximální trpělivostí a vypětím.

Od roku 1932 byl členem Komunistické strany Sovětského svazu. O dva roky později se stal členem vedení Svazu sovětských spisovatelů a roku 1939 členem Akademie věd. Byl také poslancem Nejvyššího sovětu. Od roku 1961 byl volen za člena ústředního výboru KSSS. Tento vstřícný postoj k režimu mu zajistil bezproblémovou propagaci svého díla.

Šolochov je též držitelem Stalinovy ceny, Leninova řádu, Leninovy ceny a Nobelovy ceny za literaturu z roku 1965.

Zemřel 21. února 1984 v kozácké stanici Vjošenskaja.

Z DÍLA:

Již zmíněné Donské povídky, Azurová step a Tichý Don. Dále Rozrušená země, Škola nenávisti, Bojovali za vlast / Bránili svou zem, humanistické dílo Osud člověka, ...

Jeho dílo mělo velký vliv na rozvoj kinematografie, divadla i hudby - některá díla zdramatizována, zfilmována nebo dokonce zpracována jako opery.