Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Miroslav Horníček se narodil v Plzni, byl herec, režisér, dramatik a prozaik.
Po maturitě na plzeňské reálce (1937) pracoval jako úředník. Roku 1941 získal angažmá v místním divadle, kde působil do konce války jako herec, režisér i autor. V roce 1945 se přestěhoval do Prahy a postupně prošel divadlem Větrník, Divadlem satiry, Národním divadlem ABC (zde spolupracoval s Werichem a kopeckým), Hudebním divadlem v Karlíně a Semaforem.
Velkého ohlasu dosáhlo jeho autorské představení založené na dialogu s diváky Hovory přes rampu (1966-67), na něž později navázal televizními Hovory H (1969-71). Jako průvodce i protagonista filmového experimentu Kinoautomat pobýval půl roku v Montrealu na světové výstavě EXPO 1967. Po návratu spolupracoval s různými divadly, televizí a rozhlasem a věnoval se dramatické, prozaické a od r.1970 také výtvarné tvorbě.
První povídky Horníček publikoval ještě v plzeňském tisku, dále přispíval do Literárních novin, Plamene, Květů, Filmových novin aj. Horníčkovo mnohotvárné dílo spojuje laskavý humor jako způsob nazírání světa, neustálá autorská sebereflexe a životní postoj intelektuálního klaunství. Z vědomí relativity věcí a lidské nedokonalosti pramení jeho moudrá tolerance. Na jevištním provedení svých her se Horníček podílí většinou herecky i režisérsky (Tvrďák aneb Albert, Julius a tma, Pokušitel, Dva muži v šachu, Malá noční inventura, Tři Alberti a slečna Matylda). Pro divadlo upravuje vlastní prózy, například prvotina Dobře utajené housle jako sbírka próz i divadelní hra. Cestopisné eseje (Listy z Provence). Žánrově i tématicky pestré Horníčkovi prózy (Javorové listy, Pohlednice z Benátek, Vyznání Mariánským Lázním v červnu. A v červnu v Mariánských Lázních, Jablko je vinno, Chvála pohybu) zdůrazňuje osobitě pozorujícího a interpretujícího autorského vypravěče.

Čtenářský deník	-	Dobře utajené housle, Dobře utajené housle (2)
	-	Pětatřicet skvělých průvanů