Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Rabíndranáth Thákur byl indický spisovatel, básník, filozof a malíř. Bojoval za nezávislost Indie a indického kulturního dědictví a také byl nositelem Nobelovy ceny za literaturu, kterou získal v roce 1913 a stal se jejím prvním neevropským nositelem.

Narodil se 7. května 1861 v Kalkatě do velmi bohaté rodiny, která měla velký vliv na kulturu i náboženství. Thákur začal psát básně už ve svých osmi letech a Indii se svým otcem procestoval, když mu bylo dvanáct let.

V roce 1878 odjel studovat do Anglie, ale studium nedokončil. V Anglii vydal několik sbírek poezie, například Manásí (1890, মানসী).

Od roku 1890 žil deset let v dnešním Bangladéši, kde řídil rodinné pozemky a byl zde v blízkém kontaktu s vesnickým lidem, a to mu dalo inspiraci na spoustu povídek a několik sbírek poezie, například Sonar Tari (1894, সোনার তরী).

V roce 1901 založil v Západním Bengálsku experimentální školu společně s hindskou poustevnou. Rok nato mu umře manželka a pár let poté i jeho děti, což se odráží v jeho další tvorbě: Gitanjali (1910, গীতাঞ্জলি), která obsahovala překlady náboženských písní a získal za ni i Nobelovu cenu.

Od roku 1912 žil mimo Indii a přednášel své práce po jiných kontinentech. V roce 1915 mu byl udělen titul rytířství, ale toho se roku 1919 vzdal na znamení protestu, kdy britské jednotky zmasakrovaly účastníky protestního shromáždění proti zákonům britské koloniální správy. V roce 1921 vytvořil hnutí podobné hnutí Mahátmy Gándhího.

V posledních letech své tvorby byl hodně nemocný, ale jeho básně byly o to lepší, protože se v nich vyskytují myšlenky umírajícího a taky hledání smyslu života.

Zemřel 7. srpna 1941 ve věku 80 let.

Z DÍLA:

• Sádhaná (1913, Sadhana: The Realisation of Life; u nás vyšlo i pod názvem Naplnění života) - nábožensko-filozofické úvahy indického myslitele se zabývají etickými problémy dobra, zla, lásky a lidské existence
• Zahradník (1913, The Gardener) - sbírka básní v próze, ve kterých se autor pokouší nahlížet s filozofickým nadhledem do podstaty milostného citu a snaží se definovat životní poslání ženy ve vztahu k muži
• Gora, Dvě sestry - dva romány s milostnou tematikou z období přelomu 19. a 20. století kritizují neslučitelnost demokratických idejí s tradicí indických kast; vedle obrazu úpadkových tříd bengálské společnosti je zachyceno i mnoho rysů hinduismu, jenž je dodnes brzdou rozvoje Indie
• Na břehu řeky Zapomnění (u nás vyšlo roku 2005) - výbor z autorovy poezie obsahuje verše z jeho závěrečného tvůrčího i životního období
• Poslední báseň (1928, Shesher Kobita) - proslulý román, jehož ústředním motivem je psychologie milostného citu
• Světlušky (1928, Fireflies) - sbírka filozofických i meditativních veršů, veršovaných sentencí a aforismů
• Gitanjali (u nás jako Gítándžalí) - sbírka duchovní poezie; básník nahlíží do podstaty lidské duše a nutí člověka k poznávání sebe sama, k odvaze najít v sobě sílu k uplatnění svých nejlepších vlastností
• Pouť za člověkem - dosud nejobsáhlejší autorův výbor z díla; obsahuje jeho básně, dramata, povídky, dopisy, projevy, články a korespondence