Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Polský malíř, filozof, básník a dramatik. Narodil se ve Varšavě. Byl synem kritika a spisovatele, jenž byl spoluzakladatelem polského naturalismu. Mládí prožil v Zakopaném v Tatrách, v prostředí umělců a literátů. Od roku 1905 studoval na Akademii výtvarných umění v Krakově. Několik měsíců pobýval ve Francii, kde navštěvoval galerie a muzea. Podnikl také cestu do Austrálie, ze které se vrátil za první světové války. Absolvoval důstojnickou školu v Petrohradě a sloužil v elitním gardovém pavlovovském pluku. Po válce se vrátil do Zakopaného a v rychlém sledu napsal od roku 1921 do roku 1923 osmnáct her. Většinou se setkaly s totálním nepochopením, některé se staly příčinou skandálů, některé nebyly vůbec uvedeny, jiné zcela propadly. Například ve hře Tumor Mozkovič odmítli herci jednoho varšavského divadla v roce 1926 vystupovat. To jen dokazuje, jak Witkiewiczova dramatika svou nezvyklostí doopravdy nesmírně šokovala svou dobu. Pro něho bylo divadlo místem, kde se uskutečňuje podivný sen, jenž v ničem, ale vůbec v ničem nemá vztah ke skutečnosti. Své texty však netvořil jako literát, ale jako filosof a malíř. Nesoustředil se na uspořádání slova jako prvořadého prostředku pro vznik a existenci dramatu, ale na intelektuální konstrukce a vizuální představy. Své myšlenky o divadle zformuloval ve spise Úvod k teorii čisté formy v divadle. Po polské porážce roku 1939 spáchal sebevraždu.

DÍLO:

Divadelní hry: "Nové osvobození; Na malém dvorci; Chobotnice; Blázen a jeptiška; Šílená lokomotiva; Matka; Vodní slípka; Tumor Mozkovič; Ševci"