Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1 - Verurunka, taebo[zavinac]seznam.cz

• žila 1853-1912
• tvůrkyně povídek a románů, překladatelka, význačná činitelka ženského hnutí a organizátorka národopisného průzkumu východních Čech
• narodila se pod dívčím jménem "Lanhausová" v poloněmecké rodině v Praze
• vzdělání a dokonalou znalost francouzštiny a angličtiny získala v ústavu F.S.Amerligové, kde na ni vlastenecky působil zejména učitel literatury
• pod vlivem Karolíny Světlé, a také otce a jeho přátel (G. Pflegra-Moravského), se v 60. letech stala uvědomělou Češkou
• provdala se za gymnaziálního profesora Josefa Nováka a odešla s ním do Litomyšle (byla tam dvanáct let)
• v Litomyšli začala se svým studiem východočeského lidu, jeho zvyků, tradic, krojů
• Českomoravská vysočina jí poskytla náměty k většině povídek a románů
• přispívala také do mnoha časopisů (brněnská Vesna, Obzor, Národní listy, Lumír, Lada)
• byla redaktorkou Ženského světa
• jejím hlavním cílem byla vždy práce pro národ
• osud jí zasadil těžké rány; zemřeli jí dva synové, dvě dcery i manžel
• sama zemřela na těžkou srdeční chorobu u svého syna, literárního historika, Arne Nováka v Praze

DÍLO:

národopisné studie "Východočeské lomenice; Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku; Potulky po Čechách východních; Z nejvýchodnějších Čech"
feministické úvahy "Ze ženského hnutí"
povídková tvorba "Úlomky žuly; Železný kříž a jiné povídky"
novely (zabývala se s přehnanou citlivostí osudy žen a zkaženou společností maloměsta) "Z měst a ze samot; Z naší národní společnosti; Kresby a črty; Dva obrazy staropražské; Tři ženské podobizny"
próza s venkovskou tématikou "Maloměstský román (Osudy Zdenky Havlíčkové)"
romány (nejvýznamnější díla) "Jan Jílek; Jiří Šmatlán; Na Librově gruntě; Děti čistého živého; Drašar" (těmito romány obsáhla složitý proces národního obrození od boje s protireformací přes třicátá a čtyřicátá léta 19. století, ohlas společenských převratů r. 1848, Bachův absolutismus. Její hrdinové hledají lepší život v pravdě podle křesťanských zásad)

ŽIVOTOPIS č.2 - okk, o.k[zavinac]dablik.cz

Teréza Nováková, rozená Lanhausová, se narodila 31. července 1853 v Praze. Tato osobnost se do dějin zapsala jako tvůrkyně povídek a románů, byla překladatelkou, význačnou činitelkou ženského hnutí a organizátorkou národopisného průzkumu východních Čech. Je známá jako pokračovatelka Karolíny Světlé, jejíž tvorbou byla zásadně ovlivněna. Vzdělání a dokonalou znalost francouzštiny a angličtiny získala v ústavu F.S.Amerlingové. Zde na ni vlastenecky působil učitel literatury. Se svým mužem, gymnaziálním profesorem, pobývala 12 let v jeho rodném Litomyšli. Právě tady začala se svým studiem východočeského lidu, jeho tradic, zvyků, krojů a obyčejů.

Českomoravská vysočina jí poskytla náměty k většině povídek a románů.
Přispívala také do mnoha časopisů - do brněnské Vesny, do Obzoru, dále také do Lady, Lumíru, Národních listů aj. -, byla redaktorkou Ženského světa. Jejím hlavním uměleckým dílem byla vždy práce pro národ.

Teréza Nováková si oblíbila kraj Pusté Rybné, o čemž svědčí romány s vesnickou tematikou. O Pusté Rybné prý řekla, že to není vesnice vůbec pustá, ale velice krásná. A od té doby o ní mluvila jako o Krásné Rybné. Osud zasadil autorce však i těžké rány, když jí zemřeli dva synové, dvě dcery a manžel. Sama pak těžce nemocná umírá v Praze 13. listopadu 1912 u svého syna, literárního historika jménem Arne Novák.

TVORBA:

Maloměstský román (1890)
Z nejvýchodnějších Čech
Jan Jílek (1904)
Jiří Šmatlán (1906)
Na Librově gruntě (1907)
Děti čistého živého (1909)
Drašar (1914)
a další