Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Sir Thomas More (latinsky Morus), katolíky známý jako Svatý Thomas More, byl anglickým filozofem, politikem (lord kancléř), renesančním humanistickým učencem a racionalistou. Byl považován za nejlepšího anglického právníka své doby, vynikajícího myslitele a spisovatele.

Narodil se v bohaté londýnské rodině, jeho otec Jan byl soudcem a principál vysokého právnického učení v Lincoln's Inn. Thomas studoval dva roky na oxfordské univerzitě latinu a řečtinu, poté práva. V šestadvaceti letech se oženil s Joanou Coltovou, měli spolu tři dcery (Markéta, Alžběta, Cecílie) a syna Jana. Po 6 letech manželství však manželka umírá. Po nějaké době se More oženil znovu, tentokrát s Alicí Middletonovou.

Roku 1499 se seznámil s významným humanistou Erasmem Rotterdamským, což velmi ovlivnilo jeho názory, dokonce žil napůl církevní život. Toužil po mnišském životě a určitou dobu žil jako konvrš v londýnské kartouze.
Roku 1504 se stal členem Parlamentu. Na rozdíl od většiny ostatních členů Parlamentu však nesouhlasil s financováním krále a musel uprchnout z Londýna. Když na trůn nastoupil Henry VIII. (Jindřich VIII.), mohl se vrátit do hlavního města.
Od roku 1510 byl 8 let jedním ze dvou londýnských podšerifů.
V roce 1517, ve svých devětatřiceti letech, nastoupil plně do královských služeb a zakrátko byl též přijat do tajné rady. Kardinál Thomas Wolsey, arcibiskup z Yorku, nesouhlasil s anulací manželství Jindřicha s Kateřinou Aragonskou a musel v roce 1529 odstoupit ze své funkce kancléře.
Thomas úřad krále Jindřicha VIII. zastával v letech 1529-1532. Stal se také jeho blízkým spolupracovníkem a přítelem.
Stále žil prostě a skromně, nezajímala ho sláva ani bohatství.

Ve věcech vypořádání se s protestantismem stál More vnitropoliticky na straně krále. Král jej chtěl přinutit k veřejné přísaze, že uznává krále jako hlavu anglikánské církve. Ale odmítl podepsat dopis žádající papeže o anulování sňatku krále Jindřicha VIII. s Kateřinou Aragonskou a neuznal právo krále Jindřicha VIII. být hlavou anglické církve.
Byl zatčen a uvězněn v Toweru, byl také obviněn z velezrady a v předem vykonstruovaném procesu odsouzen k smrti. Popravili ho stětím 6. července 1535 na Tower Hill. Jeho hlava byla vystavena celý měsíc na mostě London Bridge a až po úplatku Moreovy dcery Markéty odstraněna.

More tak zemřel jako člověk přísných morálních zásad, zachovávaje si až do konce svou hrdost a lidskou důstojnost.

Jeho nejznámějším dílem byl latinsky psaný spis Utopie, jenž byl vydán roku 1516. Utopie vznikla z nesouhlasu se státním zřízením a zákony v Anglii. Moreovi se nelíbilo hromadné přeměňování polí v pastviny pro ovce. Taktéž nesouhlasil s tím, že králové se spíš než o blaho své země starají o své bohatství a zbytečně se pouští do decimujících válek, jen aby získali víc zlata a podmaněných zemí. Proto v jeho hlavě vznikl ostrov Utopie, stát, kde je vše jinak a podle něj ideálně. More dokázal svým pronikavým intelektem rozpoznat negativní stránky rodícího se systému.

V roce 1886 byl církví prohlášen za blahoslaveného a roku 1935 za svatého.

Thomas More vyřkl i několik citátů:

• Štěstí nespočívá v jakémkoliv uspokojení, ale pouze v čestném a ušlechtilém.
• Byl bych hloupý obchodník, kdybych zradil Boha. Vyměnil bych dvacet let za věčnost.
• Mluví-li bohatí lidé o blahu společnosti, vím, že to není nic jiného než spiknutí boháčů, kteří pod jménem a pod záminkou obecného blaha hledají svůj vlastní prospěch.