Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Svatý (za svatého byl prohlášen roku 1323, jeho atributy jsou zářící hvězda, slunce na prsou, otevřená kniha, kalich a monstrance) Tomáš Akvinský (italsky San Tommaso d'Aquino) se narodil roku 1225 v Roccasecce jako člen starého italského šlechtického rodu (byl sedmým a posledním potomkem Landolfa Akvinského) a zemřel cestou na koncil do Lyonu roku 1274 v Terracině. Roku 1567 byl papežem Piem V. povýšen na jednoho ze třiceti tří učitelů církve.

Byl to aristotelik, dominikánský kněz, scholastik (jeho práce znamenala vrchol scholastiky) a magistr teologie. Ve čtrnácti letech byl otcem poslán na studia do Neapole, kde roku 1244 vstoupil do dominikánského řádu. Studoval také teologii v Paříži a v Kolíně nad Rýnem, magistrem teologie se stal v roce 1256.
Řeholně byl vychován v klášteře Monte Cassino, navštěvoval řád dominikánských kazatelů v Neapoli. Díky jeho samotářské, mrzoutské a nemluvné povaze a také kvůli jeho fyzickému vzhledu se mu přezdívalo "němý vůl".

Tomáš Akvinský vedl přísně asketický život, kvůli kterému cestoval pouze pěšky a často neměl ani dost papíru na psaní svých knih. Jeho velkým idolem byl Aristotelés, napsal komentáře ke všem jeho v té době známým dílům.

Tomáš Akvinský je jakožto filosof a teolog známý tím, že předložil pět důkazů boží existence (Bůh jako nehybný hybatel, důkaz první příčiny, nutnosti, dokonalosti a posledního účelu). Již rozum dle něj dokazuje nezbytnost Stvořitele. Vše, co se hýbe, musí být logicky něčím pohybováno, při vzniku univerza tedy byl nějaký nehybný hybatel. Z jeho názorů vychází po něm pojmenované filosofické směry tomismus a novotomismus.

Mezi nejznámější díla Tomáše Akvinského patří Suma proti pohanům (1259-1264, Summa contra gentiles), adresovaná hlavně muslimům, Suma teologická (Summa theologiae) a O jsoucnu a bytnosti (De ente et essentia).

Suma teologická vznikla v letech 1265/1266 až 1273 a podílel se na ní i svatý Albert Veliký, který byl učitelem Tomáše Akvinského. Již dle autorova úvodu jde o text pro ty, kdo se v problematice teologie neorientují nejlépe, jde proto o spis jednoduše a jasně členěný. Autor si nejprve položí otázku, ke které následně uvede argumenty. Následují protiargumenty a shrnutí s vysvětlením. Na konci každé otázky jsou uvedeny komentáře k argumentům. Celý traktát se zabývá filosoficko-teologickým bádáním o Bohu a morálce. Mezi zdroje patří například Písmo svaté, liturgické texty, církevní otcové a filosofové, mezi kterými vyniká Aristotelés.