Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tommaso Campanella (sedm dní po narození dostal při křtu jméno Giovanni Domenico Campanella) byl italský teolog, filozof, astrolog a básník.

Velmi obdivoval sv. Tomáše Akvinského a na jeho počest přijal jméno Tommaso. Studoval staré filozofy: Pythagora, Epikura, Platóna, Thálese, stoiky a Aristotela. Rovněž se zabýval různými sektami a právem rozličných národů - například právem Židů, Turků, Peršanů apod.

Narodil se v italském městečku Stilo, které se nachází na jihu Itálie v Kalábrii. Jeho otec byl negramotný švec. Už od mládí se ukazovalo, že chlapec je nesmírně inteligentní a rodina pro něj plánovala právnickou kariéru. On však velmi obdivoval křesťanské filozofy (např. sv. Alberta Velikého), a proto v roce 1583 vstoupil do dominikánského řádu.

V Neapoli se poprvé setkal s protiaristotelovskými doktrínami Bernandina Telesia, které ho velmi ovlivnily.

V roce 1592 (těsně předtím dopsal svou první filozofickou práci Philosophia sensibus demonstrata) byl kvůli svému prvnímu kázání odsouzen k návratu do svého kraje a bylo mu nakázáno, aby zapomněl na Telesiovo učení. Campanella se však místo toho vydal na sever a nějakou dobu pobýval v Římě, Florencii, Boloni a Padově. Od roku 1593 do 1595 byl několikrát souzen a uvězněn.

V letech 1596-1602 (kromě jednoho kratšího uvěznění) Campanella zdánlivě zcela pokojně žil v jednom malém klášteře ve Stilu. Ve skutečnosti to však bylo období nabité činností. Campanella se stal hlavou pečlivě utajovaného spiknutí. On a jeho pomocníci si dali za cíl svrhnout Španělskou nadvládu a ze zbídačené jižní Itálie vytvořit teokratickou republiku (teokracie = vláda vykonávaná ve jménu boha). Campanella v ní sám měl představovat nejvyššího kněze a krále.
Spiknutí však bylo prozrazeno a tvrdě potlačeno. Campanella sice unikl trestu smrti, ale byl odsouzen na doživotí. Z toho strávil 27 let ve vězení v Neapoli a pak ještě krátkou dobu v Římě, než ho papež Urban VIII. osvobodil.
Ve vězení však rozhodně nezahálel a z tohoto období pochází asi jeho nejznámější utopické dílo Sluneční stát (1623, Civitas solis / La città del sole). Práce je založena na Platónově Republice (též Ústavě) a hlavní myšlenkou je, že jednota je naprosto nezbytná pro to, aby se člověku dobře vedlo.

Protože si i v době, kdy nepůsobil na veřejnosti, stihl nadělat mnoho nepřátel (zejména svou obhajobou Galilea), utekl Campanella v roce 1634 z Říma a nalezl útočiště ve Francii. Tam ho vřele přijaly jak vědecké kruhy, tak královský dvůr. Od krále pak dostával až do konce svého života penzi, ze které žil.

Zemřel 21. května 1639 v klášteře Saint Honoré v Paříži.

Z DÍLA:

Philosophia sensibus demonstrata (1591)
Monarchie ve Španělsku (1600, italsky La Monarchia di Spagna)
Aforismi Politici (1601)
Atheismus triumphatus (1605-1607)
Quod reminiscetur (1606?)
Metaphysica (1609-1623)
Theologia (1613-1624)
Sluneční stát (1602-1623, italsky Civitas solis / latinsky La città del sole) - napsáno v roce 1602; latinská verze vytvořena v letech 1613-1614; publikováno v roce 1623 ve Frankfurtu
Obrana Galilea (1616, italsky Apologia di Galileo)