Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vasilij Pavlovič Aksjonov se narodil 20. srpna roku 1932 v Kazani.
Studoval medicínu v Leningradě do roku 1956. Lékařskou praxi provozoval v Leningradě a pak v Moskvě do roku 1960. Roku 1959 zahájil literární činnost v časopise "Junost", kde roku 1960 otiskl svou první větší pozoruhodnou prózu Kolegové, která byla v autorově dramatické úpravě často uváděna jako divadelní hra i film. V dalších letech se ve své tvorbě zabýval především mládeží. Kolem románu Hvězdný lístek a Pomeranče z Maroka se rozvířila vášnivá polemika týkající se nejen obsahové otevřenosti, ale i autorova hledání nových forem. Od roku 1965 se zaměřil na jiná témata, obohacením své prózy o irealitu, grotesku a absurditu se snažil o hlubší výpověď. V letech 1962-69 žil v Moskvě a byl členem red. rady časopisu "Junost". Na sjezdy Svazu spisovatelů byl delegován teprve od roku 1965, roku 1971 pouze s hlasem poradním. V letech 1977-78 publikoval nerealistickou prózu v SSSR a USA. Roku 1979 byl jako hlavní vydavatel almanachu "Metropol" prudce napadán, v prosinci 1979 sám vystoupil ze Svazu spisovatelů a byl donucen k vycestování. V USA se od začátku aktivně účastnil kulturního života.
Perestrojka umožnila od roku 1989 zveřejňování jeho děl v SSSR a roku 1991 mu byla udělena Kručonychova cena v Chersonu.
V dílech své první spisovatelské etapy, jež vzbudila pozornost doma i v zahraničí, líčí Aksjonov život městské mládeže formou pro SSSR nezvyklou. V románě Lístek procviknutý hvězdami představuje mladé lidi, kteří zaujímají ke světu skeptický a protestní postoj, mají rádi západní literaturu a hudbu a snaží se pochopit abstraktní malířství. Tematickému novátorství odpovídá experimentování s formou, především změnou úhlu pohledu. "Žádný soudobý sovětský spisovatel ho však nepřekonává co do formální vynalézavosti a odvahy, s níž věci zkoumá." To o něm řekl D.Brown. Aksjonov používá slangu svého mládí, vzdáleného komunistickému ideálu světlé cesty k budoucnosti. Pomeranče z Maroka - vyprávění založené na 18-ti různých osobních výpovědích bylo pro nové vydání po jazykové stránce zmírněno. Ve své další tvorbě upouští Aksjonov často od přísně realistické formy výpovědi a pokouší se - například v novele Škoda, že jste nebyli s námi in a hlavně Nahromaděné sudy - spojit klasickou vypravěčskou techniku s metodami literární avantgardy 20. let, hlavně A.Bělého.