Menu
Saroyan William (*31.08.1908 - †18.05.1981)
Americký prozaik, básník, dramatik a publicista hlásící se k arménskému původu. Veškeré jeho dílo má autobiografické prvky. Narodil se 31. srpna 1908 v přistěhovalecké čtvrti kalifornského městečka Fresno. Jeho předky byli Arméni, kteří vyznávali křesťanství a na počátku 20. století se celá rodina přestěhovala do Ameriky. Měli štěstí, protože se tak zachránili před genocidou ze strany Turků. I tak žili v Americe ve velmi chudých poměrech. Jeho otec byl majitelem malé vinice. S americkým způsobem života se nikdy neztotožnil a nebyl tam šťastný. Když byly Saroyanovi tři roky, jeho otec umřel na zánět pobřišnice a jeho matka z existenčních důvodů dala svoje děti - Williama a jeho dva sourozence do sirotčince v Alamedu. Vyzvedla je po pěti letech, když si našla práci a dokázala je uživit. Saroyan chodil jen do základní školy ve Fresnu.
Saroyan prošel mnohá povolání (poslíček, telegrafista, přednosta poštovního úřadu), než se plně mohl věnovat literatuře. Přispívat do anglické přílohy časopisu pro Armény začal už od roku 1930. Napsal mnoho povídek a divadelních her, již prvním souborem získal peníze a popularitu, jeho životní styl však byl náročný, neboť utrácel za alkohol, sázky a karty a byl často zcela na mizině. To bylo také důvodem a hlavním impulsem pro jeho psaní. Když peníze docházely, psal a protože docházely rychle, psal stále častěji a více. Také kritika mu tuto kvantitu na úkor kvality nejvíce vytýká.
Jeho osobní život je stejně zajímavý jako jeho povídky. V roce 1940 odmítl převzít Pulitzerovu cenu s odůvodněním, že k těmto oceněním nemá důvěru. Oženil a rozvedl se dvakrát se stejnou ženou - krásnou Carol Marcusovou, se kterou měl dceru Lucii (svého času byla považována za nejkrásnější dívku světa) a syna Arama. Po rozvodu si jeho Carol vzala známého herce Waltera Matthau. Lucie se stala herečkou.
Po druhé světové válce o povídky a divadelní hry Saroyana již není zájem, jeho sentimentalita s ohledem na prožité válečné hrůzy u čtenářů už nenachází odezvu. Od roku 1958 žije Saroyan střídavě ve Fresnu a v Paříži. Zemřel 18. května 1981 ve Fresnu na rakovinu.
DÍLO:
Jeho dílo je velmi rozsáhlé, napsal více než 100 knih. Kritikou je nejvíce ceněn soubor povídek Odvážný mladý muž na létající hrazdě (1934). Za peníze z této knihy si Saroyan dopřál výlet do Evropy a Arménie. Z dalších povídkových souborů: Jmenuji se Aram (1940), román Lidská komedie (1947), fiktivní životopis Dobrodružství Wesleye Jacksona (1947), lyrická pohádka pro dospělé Tracyho tygr (1951), soubor povídek vyprávěných chlapcem Tati, tobě přeskočilo (1957).
Z divadelní tvorby nejvýznamnější je Čas tvého života (za tu dostal onu Pulitzerovu cenu) - 1939, Mé srdce je v horách (1938), Stará sladká píseň lásky (1940), Jeskynní lidé (1958).
Autobiografická tvorba je představována knihou O neumírání (1963), Náhodná setkání (1978), Nekrology (1979). Dále vydává i monografie a eseje.
Česká vydavatelství měla Saroyana ve zvláštní oblibě a vydávala velké množství jeho děl. Z toho, co u nás v češtině vyšlo:
Ach, holčičko
Kterak si stvořit ženu
Lidé (nejen) báječní
Asyřan a jiné povídky
Čas tvého života
Lidská komedie
Jim Dandy
Lásko, měj se hezky
Nedělní zepelín
O neumírání
Tracyho tygr
Srdce na Vysočině
Říkají mi Aram
Náhodná setkání
Vinice ve velkém údolí
Tati, tobě přeskočilo
Divadlo Svět
Místo, kde jsem trávil čas
Zloděj listí
Trable s tygry
Léto na krásném bílém koni
Vzpomínky na lidi, které jsem měl (někdy) rád
Synové přicházejí a odcházejí, matky to nevzdávají nikdy
Kluci a holky, když jsou spolu
Mami, mám tě ráda
Dobrodružství Wesleyho Jacksona
Minuty na hodinách
Jim Dandy hladovějící tlouštík
Zápisky o životě, smrti a útěku na Měsíc
a další
Zdroj: Petra Mishka, 08.02.2006
Diskuse k životopisu
William Saroyan
Aktuální pořadí soutěže
- Do soutěže se prozatím nezapojil žádný soutěžící.
- Přidejte vlastní práci do naší databáze a staňte se vítězem tohoto měsíce!
Štítky
zamarovský nejedly trouba imprese Eržika prázdninový příběh don quijot komedie o hrnci Bulgakov pohřeb pod okny malý alenáš pout Velká morava velký boj lazarillo kornel ústav pověry balada pašijová Dospělí versus děti pata gilgameš neboli popis meho pokoje Boyne pan dokonaly země lidí baudelaire sou chtěla bych byt jako
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 707 451 091
Odezva: 0.02 s
Vykonaných SQL dotazů: 5
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí