Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Zdeněk Pluhař - technik, prozaik (představitel socialistického realismu), realistický vypravěč, filmový dramaturg...

Narodil se 16. května 1913 v Brně do bohaté rodiny významného státního, politického úředníka a právníka, jenž mimo jiné po válce působil jako předseda zemského výboru. Jeho matka byla jemná žena, která překládala francouzskou literaturu.

Malý Zdeněk chodil do obecné školy, reálného gymnázia, kde v roce 1931 maturoval. A jako mladý technicky nadaný mládenec vystudoval vysokou technickou školu, obor inženýrské stavitelství, za jehož absolutorium získal titul Ing.

Mezi jeho koníčky patřilo horolezectví a speleologie. Po ukončení vysoké školy se věnoval kreslení plánů potrubí pro vodojemy a vodovody v Třebíči i ve Vítkovicích. Následuje povolání do služby pro stavbu vojenských opevnění v Sudetech.

Za války byl gestapem zatčen hned dvakrát a vězněn v Brně, Praze i na Kladně a rovněž internován v Terezíně. To vše za podporu stíhaných osob.
Po válce pracoval v oboru na řadě vodních staveb - například rekonstrukce mostů, vodní díla na Púchovsku, Vírská přehrada, a v neposlední řadě pracoval i jako projektant pro přehradní stavby na Brněnsku.

Od roku 1956, po odevzdání románu Opustíš-li mne do nakladatelství, si volí povolání spisovatele a věnuje se literární činnosti. Nejprve žije v Brně, po roce 1978 se stěhuje do Prahy.

Zdeněk Pluhař začínal psát již jako student, nejprve populárně naučné články do novin a přednášky pro rozhlasová vysílání. Své prozaické pokusy zveřejňoval v denících jako Lidová demokracie, Rudé právo nebo v časopisech Věda a technika mládeži, Vlasta, Květy, Nový život, Host do domu, Literární noviny, Plamen apod.

Pluhařova první rozsáhlejší beletrie Touha, chléb můj (1947) nám přibližuje atmosféru protektorátu Čechy a Morava a na základě svých vlastních zážitků, jež prožil jako vězeň v Terezíně, líčí pocity vyjadřující se ztrátou svobody a ovládáním lidských životů jinými lidmi.
Tématu odboje se dotýká Pluhař také v dobrodružném románu Mraky táhnou nad Savojskem (1949), ve kterém se promítají jeho horolezecké zkušenosti a prolínají se s milostným příběhem a zároveň líčením hrdinských činů savojských partyzánů za druhé světové války.

Jeho profese mu byla inspirací k napsání díla Kříže rostou k Pacifiku (1947), kde oslavuje budovatelské nadšení při stavbě pacifické dráhy, jež vedla napříč severoamerickým kontinentem.
Stejně tak se jeho profese zrcadlí v popisu životních osudů českého vynálezce lodního šroubu Josefa Ressla, a to v díle nazvaném Bronzová spirála (1953).
Próza o stavbě Vírské přehrady nese název Modré údolí z roku 1954.
Výrobní román Voda slouží člověku (1956) má ukázat čtenáři cestu k pracovnímu nadšení a rovněž odráží proměnu člověka jakožto budovatele.
V románu Opustíš-li mne (1957) kategoricky odmítá české poúnorové exulantství.

Pluhař se věnuje také sociální tematice, zejména v těchto knihách: Ať hodí kamenem (1962) je románem z prostředí domova mládeže. Dále píše v knize Úspěch příběh jedné manželské dvojice, která díky vědě prochází obdobím osobní a pracovní krize. V próze Minutu ticha za mé lásky (1969), kterou autor pojal jako příběh lidského svědomí a životního selhání, se obrací k tématu československých legií a osudům jejich příslušníků v meziválečném období. Konečná stanice (1971) pojednává o lidech, kteří žijí v domovech důchodců, jejich osudy a psychologické profily jsou zde přímo mistrně vylíčeny. Skleněná dáma (1973) - to jsou léta budování vojenských pevností v Sudetech. Popis osudů českého uprchlíka na území Slovenského státu si přečteme v knize Jeden stříbrný (1974). V románu Devátá smrt (1977) použil kriminální zápletku, aby zkritizoval sociální poměry na Vysočině během hospodářské krize před válkou. V próze Bar U ztracené kotvy (1979) umělecky popisuje vzrušující život českého stavebního inženýra v poválečném světě. O životě sedmi maturantů po roce 1942 se rozepisuje v románové kronice V šest večer v Astorii (1982), kde si dává pozor, aby se nesetkal s režimovým odporem vůči povolenému obsahu... Mezi poslední díla patří i divadelní román Opona bez potlesku (1985), který líčí lidské příběhy divadla na začátku 50. let minulého století. V posledním svém románu Měšťanský dům (1989) se zabývá smyslem lidského bytí a času v době poválečné.

Velká řada jeho próz byla zfilmována a v roce 1982 získal titul národní umělec.
Zdeněk Pluhař zemřel v Praze ve věku 78 let dne 18. června 1991.

DÍLO:

• Člověk staví (1944)
• Kříže rostou k Pacifiku (1947) - román líčí dobrodružné příběhy českého inženýra zaměstnaného v padesátých letech minulého století na stavbě první pacifické dráhy
• Mraky táhnou nad Savojskem (1949) - román o francouzském partyzánském odboji
• Bronzová spirála (1953) - román sleduje osudy vynálezce lodního šroubu, Josefa Ressla, bojujícího celý život o uznání technického pokroku
• Modré údolí (1954) - román ze stavby velkého vodního díla jest časově umístěn do let 1949-1950
• Voda slouží člověku (1956)
• Opustíš-li mne (1957) - román líčí osudy poúnorové emigrace na Západě na postavách tří mladých Čechů, kteří ilegálně překročili československou hranici a dostávají se do sběrného tábora v NSR
• Ať hodí kamenem (1962) - děti dospívající bez porozumění a péče rodičů jsou hrdiny románu z prostředí dětského domova
• Vzpoura na Panteru (1967) - dobrodružný román se závažným společenským podtextem líčí příhody chlapce z Ostravska
• Minutu ticha za mé lásky (1969) - románové vyprávění o člověku, jenž se v životě chce řídit dobrými zásadami, ale přesto svými činy neblaze zasahuje do života několika svých nejbližších
• Konečná stanice (1971) - sociální román, věnovaný problémům stáří, si za hrdiny vybírá lidi žijící v domově důchodců
• Skleněná dáma (1973) - vzrušující příběh ze severovýchodního pohraničí na konci třicátých let minulého století
• Jeden stříbrný (1974) - román je věnován událostem a životu prostých lidí na Slovensku v předvečer vypuknutí SNP
• Devátá smrt (1977) - román s detektivní zápletkou dal autorovi příležitost k sociální a psychologické sondě do života dělníků za první republiky
• Bar U ztracené kotvy (1979) - příběh českého inženýra ve Francii, kde těsně po válce jako detektiv-amatér odhaluje zradu na skupině francouzských partyzánů
• V šest večer v Astorii (1982) - román o vývoji generace, jež vstoupila do života po druhé světové válce
• Opona bez potlesku (1985) - komorní příběh ředitele a režiséra divadelní scény, jenž v usilovné práci hledá východisko z těžké životní situace
• Měšťanský dům (1989) - románový obraz první republiky, do něhož autor uložil své vzpomínky a prožitky